01. červenec 2008
Kdybych měl jedním slovem charakterizovat práci rakouského malíře Gottfrieda Helnweina, stačila by mi na to pouhá tři písmena – ZLO. Zlo ve všech možných jeho podobách a tvarech. Zlo, které je současně odpuzující i přitažlivé, každodenní, samozřejmé, přirozené … „takzvané zlo“.
Přestože je Helnwein především malířem, lze v jeho rané tvorbě vysledovat silný vliv tzv. Vídeňského akcionismu – uměleckého hnutí, které sdružovalo performery, fotografy a filmaře a jež se ve svých projevech zabývalo hojně tématy sexu a násilí (Schwarzkogler, Nitzch, Brus, Kren). Dá se říci, že Helnwein přenesl antiumělecké brutální akcionistické propriety nazpět do sféry konzervativněji posazeného umění a také uměleckého trhu (potenciál komodifikovatelnosti olejomalby pochopitelně značně přesahuje komerční možnosti performance).
...