Český tisk
25. květen 2011
Aktuálně.cz
aktualne.centrum.cz
Jsem to já. Bezesporu? Zkoumá výstava v Rudolfinu
Praha - Pražské Rudolfinum zaplnily fotografické i malované portréty, videa a kresby světových umělců zabývající se identitou člověka - začíná výstava Já, bezesporu. Expozici připravili kurátoři z Kunstmusea Wolfsburg a Galerie Rudolfinum.
Unikátním kouskem výstavy je také instalace 48 portrétů od německého malíře Gerharda Richtera z počátku 70. let. Richter vyhledal snímky 48 osobností světové kultury, vědy a politiky, které přetvořil do většího formátu. V nekonečné řadě bílých mužů v bílých límečcích je Albert Einstein, Graham Greene nebo Franz Kafka. "Přímo proti nim jsme umístili expozici Gottfrieda Helnweina z roku 1992, kterou tvoří rovněž 48 portrétů, ale tentokrát významných žen," uvedl Nedoma. Na malbách v růžovém tónu je například Anna Franková, Frida Kahlo nebo Marlene Dietrichová. Podle Nedomy se tyto dvě související série potkávají v jednom výstavním sálu asi vůbec poprvé.
"Výstava vznikla v německém Wolfsburgu asi před dvěma třemi lety. Poté, co jsem tamní expozici zhlédl, věděl jsem, že něco obdobného musím realizovat i u nás," říká kurátor a ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.
Výstava má podle něj „silné nevyčerpatelné téma" a je jakousi druhou, rozšířenou verzí výstavy původní. "Je asi o polovinu větší, Rudolfinum přidalo i díla tuzemských autorů.
Prologem je rozsáhlá instalace černobílých fotografií, jejímž autorem je francouzský umělec Christian Boltanski. Stovky portrétů žen, mužů a dětí různého věku a rasy pokrývají beze zbytku celé stěny první z místností. Získával je na bleších trzích, z novin i inzerátů. Osvětluje ji sporé tlumené světlo, které má evokovat archiv i navodit určitou sakrální atmosféru, vysvětluje spolukurátor Holger Broeker.
Celou expozici pak uzavírá videoinstalace Fiony Tan. Ve svém díle Lapse of Memory zobrazila starého muže s Alzheimerovou chorobou, jenž žije v nádherném, ale podivně prázdném apartmá.
Video jako médium si zvolil i Američan Gary Hill; právě záběr z jeho instalace, ve které v černém obleku opakovaně skáče proti zdi, se stal "tváří" celé výstavy. Bruce Nauman se v padesátiminutovém klipu natírá bílou a černou barvou. Nánosy barev se poté snaží smýt a návštěvníkům připomíná otázku rasové odlišnosti.
Unikátním kouskem výstavy je také instalace 48 portrétů od německého malíře Gerharda Richtera z počátku 70. let. Richter vyhledal snímky 48 osobností světové kultury, vědy a politiky, které přetvořil do většího formátu. V nekonečné řadě bílých mužů v bílých límečcích je Albert Einstein, Graham Greene nebo Franz Kafka.
"Přímo proti nim jsme umístili expozici Gottfrieda Helnweina z roku 1992, kterou tvoří rovněž 48 portrétů, ale tentokrát významných žen," uvedl Nedoma. Na malbách v růžovém tónu je například Anna Franková, Frida Kahlo nebo Marlene Dietrichová. Podle Nedomy se tyto dvě související série potkávají v jednom výstavním sálu asi vůbec poprvé.
Z dalších jmen nechybějí britský fotograf Richard Billingham, Cindy Shermanová nebo Viktor Pivovarov. Domácí autory zastupují Jiří David a malířka Adriena Šimotová, jejíž tvorba z posledních let je vystavena i v přízemí galerie.
Díla na téma vlastní i kolektivní identity budou v hlavních výstavních prostorách Rudolfina až do 14. srpna.
„Výstava se zaměřuje na reflexi a proměny vnímání identity v současném umění. Vyobrazení lidské figury, především tváře, úzce souvisí s potřebou se vyjádřit, zaujmout nějaké stanovisko ve vztahu k "já" i k okolnímu světu," dodávají kurátoři.
Helnwein with his 48 portraits
1991, Collection Museum Ludwig, Cologne




Nahoru